Na svou první hodinu jógy jsem šla zhruba před sedmi lety vlastně úplnou náhodou. I když na náhody vlastně nevěřím. Možná mě na ni dovedla intuice. Láska na "první ásanu" už mi ale zůstala. Pamatuji si svoji první střechu. Byla těžkopádná a v křeči. Návrat k začátkům a kořenům je ale právě to, co mě na józe přitahuje. Nejdříve ji člověk vnímá jen jako fyzické cvičení, které se ale postupem času nenápadně promění v mnohem hlubší vnímání těla, dechu, sebe sama a v neposlední řadě i vědomí toho, že jsme. Jóga je pro mě životním stylem, láskou na celý život. Je pro mě zastavením se v momentu tady a teď. A i kdybych jen zlomek těchto pocitů předala na lekcích dalším jógovým nadšencům, budu šťastná.